Polsko – první kroky v budování zahraniční armády

První československá vojenská skupina v zahraničí, ze které byl organizován Český a slovenský legion v Polsku.

V Polsku, v Krakově, vznikla při čs. konzulátu 30. dubna 1939 první vojenská skupina v zahraničí. Postupně se v ní shromažďovaly stovky důstojníků, poddůstojníků, letců, převážně mladých lidí, kteří odcházeli do zahraničí s úmyslem bojovat. V počátku byl velitelem skupiny npor. letectva Jiří Král, po příchodu ke skupině 19. června převzal vedení skupiny podplukovník Ludvík Svoboda. Npor. Král odejel s jedním z transportů do Francie.

Dne 30. června byly vojenské skupině polskou stranou přiděleny baráky v Malých Bronowicích u Krakova. Do té doby, po dva měsíce, se dobrovolníci shromažďovali a bydleli v Turistickém domě.

Celkem bylo ve skupině evidováno přes 2200 osob. Tato skupina se stala průchozí, zej  ména pro letce.

Npor. Jiří Král, první velitel vojenské skupiny v Krakově, odejel do Francie, kde byl sestřelen Pplk. Ludvík Svoboda, 1939, velitel vojenské skupiny v Bronovicích Barákový tábor v Malých Bronowicích u Krakova	S kpt. Welanykem, polským styčným důstojníkem

S dobrovolníky, rozbor situace Poslanec Bechyně s manželkou na návštěvě tábora v Bronowicích Pplk. F. Beneš, pplk. L. Svoboda a poslanec Uhlíř

Vice konzul Vl. Henzel, spisovatel F. Langer, konzul Znojemský Političtí emigranti jako hosté u polského malíře W. Hofmana  podporovatele čs. emigrantů. Mistr Hofman se svými politickými hosty  

  Do Bronowic přišla skupina Slováků

Tehdejší polská vláda, přesto, že ji Německo 28. dubna 1939 vypovědělo smlouvu o neútočení, válku nečekala a nebyla na ní připravena. Organizaci československé vojenské jednotky nepovolovala. Proto byli českoslovenští dobrovolníci odesíláni do Francie.

L. Svoboda s jednou ze skupin letců, před jejich odjezdem do Francie Další skupina odjíždí do Francie Rozloučení jedné skupiny letců s mistrem Hofmanem a jeho chotí

Během tří měsíců bylo vypraveno do Francie šest transportů, celkem na 1212 osob, z toho bylo 477 letců. Dne 16. srpna (14 dnů do napadení) bylo odesláno z Krakova do Francie ještě posledních 189 mužů. Letcům zařazeným do tohoto transportu byla nakonec nabídnuta možnost zůstat a sloužit v polském letectvu.

Do polského letectva tak nakonec bylo přijato 93 čs. letců. Z nich 3 padli při bombardování Démblinského letiště již 2. září: npor. Štefan Kurka, por. Zdeněk Rous, por. Ondrej Šandor, a v boji s německými stíhači čet. Pěšička a Václav Belžyce. Z ostatních letců po porážce Polska 88 uletělo do Rumunska a odtud do Francie, další unikli na Volyň.

Jedna z lodí, na které byli přepravováni čs. dobrovolníci do Francie Odjezd lodi Chrobry s čs. dobrovolníky do Francie Náhrobky letců zahynulých druhý den války při náletě na letiště

 

Český a slovenský legion v Polsku (vojenská jednotka)

Vojenská skupina se přeměnila formálně ve vojenskou jednotku 3. září 1938

Bylo to až třetí den po napadení Polska Německem na základě dekretu prezidenta Mošcického, který určil její název respektující rozdělení Československa Český a Slovenský legion.

Místo organizace a výcviku Legionu bylo určeno na severo-východě Polska, Leszná u Baranowičů, ve výcvikovém táboru polské armády. Tam se převážná část Legionu - počtem 632 osob - přesunula již 1. září 1939.

Velitelem Legionu byl určen prezidentem Benešem armádní generál Lev Prchala. Měl nejvyšší vojenskou hodnost a u polských politiků měl dobré pozice. V zájmu jednoty zahraničního odboje musel nejdříve podepsat podmínky dané mu prezidentem Benešem a uznat ho za hlavu čs. zahraničního odboje. Do té doby se tomu vzpíral.

Velitelem výcviku byl jmenován pplk. Ludvík Svoboda.

nástup v Bronowicích  přísaha před odjezdem z Bronowic 

Příprava k odjezdu z Bronowic cesta z Bronowic do tábora Leszne, místa organizace jednotky Příchod do tábora Leszné na severo-východě Polska

Arm. gen. Lev Prchala přijel do tábora z Varšavy Pplk. Karol Zborowski polský styčný důstojník Mjr. Henryk Smotricki styčný důstojník

 

 

Skupina 189 mužů pod vedením kapitána četnictva Františka Divokého, která likvidovala tábor v Bronowicích, opustila tábor až 4. září. Do tábora v Lešné se již nedostala, v hustých proudech uprchlíků se rozpadla, část se rozprchla a část dorazila na Volyň. Při náletu na Lublin byl zabit strážmistr F. Leskot

Polsko bylo poraženo během 14 dnů. Do té doby se nestačil Legion ani vystrojit do uniforem, ani vyzbrojit. Dne 11. září se již fronta přiblížila natolik, že Legion musel opustit tábor v Lešné. Odejel vlakem směrem na jih k městu Tarnopolu. Do obce Hluboczek Wielki, v blízkosti Tarnopolu, vlak dorazil 13. září 1939.

Když bylo město Tarnopol bombardováno německým letectvem, byla čs. jednotka kulometné obrany proti letectvu (KOPL) vyslána na žádost polského velení na obranu rozsáhlého tarnopolského nádraží. Od 14. do 17. září plnila KOPL tento bojový úkol, při kterém dva německé letouny sestřelila. V tomto boji měla jednotka první ztráty, lehce zraněn byl por. Procházka a těžce čet. asp. Grünbaum, který svému zranění podlehl a byl pochován v Tarnopolu.

KOPL byla jediná a první čs. vojenská jednotka, která zasáhla na území Polska do bojů proti nacistické německé armádě.
Organizace KOPL: velitel poručík v z. Pavol Styk. Zástupce velitele a velitel čety 4 těžkých kulometů a 12 mužů por. Dvořák. Velitel čety 4 lehkých kulometů a 12 mužů por. v z. Švíř.
Členové: Josef Vyhnánek, Oldřich Kvapil, Richard Tesařík, František Němec, Václav Kořínek, Jan Mach, Ladislav Ječmínek, Bohuslav Polanský, Josef Churavý a další.

Němci se již 14. září dostali do prostoru Lvova a Tarnopolu, jednotka KOPL se dostala do nebezpečí, že upadne do zajetí Němců. Z východu začaly přecházet hranice mezi SSSR a Polskem sovětské jednotky. Skupina KOPL se rozdělila, někteří, jako Pavol Styk se dali k dispozici sovětským orgánům, několik z nich se rozptýlilo v polské společnosti a našlo si zaměstnání. Největší část se vydala na východ na Volyň, kde sídlili čeští krajané, a přidali se v Kvasilově Českém ke skupině, kterou vedl poručík Bohumil Nekvasil.

Tato tzv. Kvasilovská skupina, 128 mužů, našla po dobu sedmi měsíců azyl na Volyni u českých krajanů. Až 28. března r. 1941 se spojila s hlavní skupinou pplk. L. Svobody.

Hlavní skupinu Legionu čekal jiný závěr polské etapy. Generál Lev Prchala opustil 17. září Legion, aniž by dal další směrnice, a utekl se svým synem a několika svými přáteli dvěma auty do Rumunska. Jeho další jednání v emigraci bylo neslavné. Zařadil se mezi opozici londýnského politického vedení čs. zahraničního odboje v čele s prezidentem Benešem.

Pplk. Ludvík Svoboda požádal již 15. září u vojenského zástupce SSSR prostřednictvím vyslance Juraje Slávika pro Legion o azyl v SSSR. Dne 17. září v 17:30 hod. se Legion vydal na pochod z Hluboczku Wielkem do vesnice Horodiszcze, kam dorazil 00:15 hod. 18. září. Tentýž den ve 12:00 hod. vyrazil směrem na obec Husiatyn, u osady Sosnowice překročil hranice a narazil na sovětské vojáky.

Mapa: ústupová cesta české a slovenské legie v Polsku v září 1939 z Polska do SSSR Skupina, která unikla z Polska na Volyň s por. Nekvasilem Cestou na Volyň

Na 600 mužů přešlo do SSSR v civilu a beze zbraní, avšak jako vojenský celek. Jednotka nebyla ozbrojenou bojovou jednotkou, a proto nepadla do zajetí, jak se mylně někdy uvádí.

Byla jednotkou Československé republiky, která s SSSR nevedla válku a měla s ním smlouvu. Jako zahraniční vojenský celek byla však izolována v internačních táborech. Obdobně jako ta část polské armády, armáda generála Anderse, která byla internována v Buzuluku. Smlouva ČSR se SSSR z roku 1935, hrála značnou úlohu v tom, že československá vojenská jednotka v internaci nebyla považován za nepřátelskou.

Prameny – literatura,
Svoboda Ludvík: Deník z doby válečné, Mladá Fronta, Praha, 2008, ISBN 978-80-204-1939-Z
Svoboda Ludvík: Cestami života 1, Orego, Praha, 1996, ISBN, 80-902107-5-9,
Svoboda Ludvík: Cestami života 2, Ottovo nakladatelství s.r.o. Praha, 2009, ISBN-978-80-7360-878-1
Kvapil Oldřich: Cesta bouří, Brána, Praha, 2010,
Josef Váňa, Jan Rail – Českoslovenští letci v polské obranné válce 1939 – AVIS MNO 2003.
Zlatica Zudová-Lešková: Zapomenutá elita: českoslovenští vojenští diplomaté v letech 1938-1945 Praha 2011.