Účast čs. armády na osvobozování Slovenska

V obranném postavení na Ondavě jednotky armádního sboru zůstaly do druhé poloviny ledna. Byly posíleny o dalších 8 070 mužů z Podkarpatské Rusi i Slovenska, z řad partyzánů i dalších dobrovolně do armády vstupujících místních obyvatel.

Čs. dělostřelci a tankisté v Jaselské operaci

Mezitím již 18. prosince 1944 se začalo stahovat 5. čs. dělostřeleckých pluků k polskému Jaslu, kde se spolu s 1. tankovým praporem 1. čs. samostatné brigády podílely v rámci 38. armády 4. ukrajinského frontu na úspěšném průlomu obrany německé armády. Jaselska operace RA začala 15. ledna.

Průlomu dosáhla při nasazení mimořádného počtu dělostřelectva – přes 200 děl, kaťuší a minometů na 1km a leteckým krytím. Dělostřelecká příprava trvala 65 min. Byla součástí Viselsko – oderské operace, kterou na žádost prezidenta USA Franklina D. Roosevelta a premiéra V. Britanie Winstona Churchilla sovětská vláda uspíšila vzhledem k potížím, které měli spojenci na západní frontě, jižně Arden. Díky zahájení ofenzivy RA velení Wehrmachtu začalo přesouvat 29 divizí a 4 brigády ze západní fronty na sovětskou frontu.

Vojska RA 1., 2. a 4. frontu, která společně přešla do útoku, prolomila silně opevněnou obranu a během 4 dnů postoupila o 80 km, překonala řeky Dunajec a Vislok a obsadila město Jaslo a Gorlice, důležité opěrné body obrany na Krakov, a osvobodila více než 400 obcí na území Polska.
Jak dělostřelci, tak tankisté se této operace zúčastnili.

Mapa	 rozmístění a bojové nasměrování pěti čs. děl. pluků u Jasla Čs. dělostřelci u Jasla

Ofenziva na území Slovenska

Souběžně začala ofenziva i na území Slovenska. Slovensko bylo osvobozováno součinností 2. ukrajinského frontu, který prováděl středoslovenskou operaci, a 4. ukrajinského frontu, do kterého byl začleněn Československý armádní sbor.

Jednotky Čs. armádního sboru v součinnosti s RA osvobodily Bardějov, Zborov, Prešov. Dne 27. ledna 1945 se zmocnily Levoče a Kežmaroku, jižní oblasti Vysokých Tater, Popradu a Vážce. Do konce ledna 1945 se probojovaly až k Liptovskému Mikuláši.

Osvobozená slovenská obec, obyvatelstvo dostává potraviny osvobození Liptovského Mikuláše osvobození Liptovského Mikuláše Ve slovenských horách - přesun

Na začátku února 1945 Slovenská národní rada vyhlásila na osvobozeném území mobilizaci. Ta umožnila doplnit nejen ztráty, ale rozšířit armádní sbor o další části – o 1. smíšenou leteckou divizi, o 4. čs. samostatnou brigádu, rozšířit 3. samostatnou brigádu o další 6. pěší prapor, organizovat stavební prapor a lyžařský prapor a reorganizovat 2. paradesantní brigádu po nasazení do SNP.

U Liptovského Mikuláše Němci vybudovali silná obranná postavení. Boje o Liptovský Mikuláš trvaly jednotkám Rudé armády a čs. armádního sboru celý březen. Byla to další velká horská bitva, kdy Němci využívali svá předem připravená obranná postavení opírající se o hřebeny hor. Němci se úporně bránili. Liptovský Mikuláš byl osvobozen až 4. dubna 1945 a následně byl osvobozen i Ružomberok. Čs. vojáci postupovali dále podél Váhu směrem na Žilinu - významný železniční uzel.

Od 6. dubna vedli vyčerpávající boje o přechod přes Velkou Fatru na Turčanský Sv. Martin a na Vrůtky, které 11. dubna osvobodili čs. vojáci spolu s jednotkami rumunské 18. pěší divize, které postupovaly z jihu.

Další postup údolím Váhu a přes hřebeny Malé Fatry proti úporně se bránícímu nepříteli trval až do konce dubna. Obrat nastal poté, co 4. brigáda dobyla vrcholu Polom a otevřela cestu na Strečno, kam z protější strany k Váhu pronikly sovětské jednotky 17. gardového střeleckého sboru.Od 29. dubna začaly německé jednotky ustupovat. Vojáci armádního sboru je pronásledovaly až na území Moravy, na které vkročily 2. května. V okolí Javorníků likvidovaly odpor Němců.

Při osvobozování Slovenska vzrůstal početní stav armádního sboru. Od jeho vzniku na území SSSR během jeho existence a bojů celkem vstoupilo do čs. vojska 97 299 mužů a žen. Z toho bylo 3 670 Čechů, 8 780 Volyňských Čechů, 72 400 Slováků, 12 499 Ukrajinců a Rusínů z Podkarpatské Rusi. Z toho počtu padlo, zemřelo, nebo propadlo bez zvěstí 3 942, raněno bylo
11 173. Téměř 90% souhrnných ztrát (padlí a ranění dohromady) čs. vojenských jednotek na východní frontě připadá na boje v Karpatsko dukelské operaci a při osvobozování Slovenska.

Prameny – literatura
Bystrický Jozef: 1. čs. armádny zbor v ZSSR a jeho účasť na oslobodzovaní Slovenska v rokoch 1944 - 1945, Pramene k vojenským dejinám Slovenska, 1945,VHÚ , Bratislava, 2014.
Jeremenko A.I: Ostravská operace sovětské armády, in Osvobození Ostravy, MNV Ostrava, 1975
Gardavský Vladimír: Osvobození Kroměříže a Kroměřížska, ČSBS, Kroměříž 2005
Richter Karel: Cesta domů vedla ohněm, Naše vojsko, Praha, 1989