Českoslovenští parašutisté ve Velké Británii

Zvláštní součásti československé armády ve Velké Británii byli výsadkáři. Jejich organizací, výběrem, přípravou, výcvikem byla pověřena skupina Zvláštních úkolů – D – při Zpravodajském oddělení československého Ministerstva národní obrany vedeného plk. Miroslavem Moravcem. Vlastnímu speciálnímu výcviku pro úkoly, které je čekaly na okupovaných územích se jim dostalo v britských specializovaných zařízeních – „Stanicích speciálního výcviku“. Skupina výsadkářů vznikla již na počátku r. 1941. Hlavním úkolem výsadků bylo pomoc domácímu odboji na okupovaném území „Protektorátu Čechy a Morava“. Českoslovenští parašutisté byli pověřováni i úkoly na území okupovaných jiných států, jako Francie a Itálie, Jugoslávie, nebo Slovenska. Pro náročné úkoly spojené s velkým rizikem byli pečlivě vybíráni jednotlivci z příslušníků brigády. Museli to být dobrovolníci, kteří měli pro to nejlepší fyzické i další předpoklady. Jejich předpokládané úkoly na okupovaném území spočívaly nejen v organizační pomoci domácím odbojovým skupinám, ale i schopnost diverzní práce a zejména výzvědné činnosti, která měla zajistit podávání zašifrovaných zpravodajských zpráv do centra. Při přípravě byli vojáci specializováni na jednotlivé dovednosti, např. na radisty, nebo šifréry, na diverzní práce. Všichni připravovaní příslušníci museli projít náročným paradesantním výcvikem na základnách RAF, aby zvládli seskok. Proto se kladl při výběru důraz na jejich fyzickou zdatnost. Z připravených parašutistů se sestavovali skupiny, které byli postupně vysílány plnit úkoly na okupovaná území. Na své vyslání očekávali u svých pozemních jednotek, ze kterých byli vybráni. V aktivitě výsadků vyslaných ze zahraničních československých jednotek docházelo k propojení zahraničního a domácího odboje.

Zvláštní skupina čs. MNO v Londýně vyslala celkem 38 výsadků o počtu 102 členů do okupovaných zemí, většinou do Protektorátu. Z tohoto počtu se jich konce války nedožilo 49. Dalších minimálně 7 československých parašutistů vysadily spojenecké zpravodajské organizace (anglická, francouzská a americká) do různých států Evropy. Při plnění svých úkolů padlo či bylo popraveno takřka 50 % parašutistů. Největší ztráty měly první výsadky v prvních letech války. Některé vyslané skupiny byly celé zlikvidovány.

Parašutisté nemohli plnit své úkoly bez podpory odbojářů na okupovaném území, nebo bez pomoci svých rodin. Po zjištění gestapem identity zatčených parašutistů, nebo udaných konfidenty, byly celé jejich rodiny zatýkány, vězněny, popravovány. Na jeden čtyř – pěti členný výsadek bylo zlikvidováno mnohonásobně více těch, kteří s nimi spolupracovali, nebo jim pomáhali. U některých výsadků to činilo 10 až 20 násobek popravených a navíc ještě dalších vězněných v koncentračních táborech. Při pronásledování a likvidaci výsadků bylo německé gestapo zvláště důsledné a neúprosné. K úspěchu jejich práce přispěli nejen konfidenti, ale i zrádci ze samotných výsadků, nebo kruté vyslýchání a výpovědi zatčených ať parašutistů, nebo spolupracujících s nimi. Ze 102 čs. výsadkářů, kteří byli vysazeni ze západu, zradilo 5 mužů. Nejznámější byl Karel Čurda z výsadku, který zlikvidoval Heydricha.

Do výsadků bylo ve speciálních kurzech připraveno větší množství mužů, než bylo vysláno z Anglie. K 31. květnu 1943 dosáhl počet vycvičených parašutistů čísla 378, na konci války to bylo 574. Když se začal organizovat v SSSR 1. československý armádní sbor v blízkosti hranic Československa, s perspektivou, že bude jeho část vysazena na území, kde dojde k povstání, byli vycvičení parašutisté z velké Británie vysláni do SSSR. Stali se tak základem, organizátory a instruktory 2. čs. samostatné paradesantní brigády v SSSR, která se zúčastnila bojů v prvních dnech Karpatsko – dukelské operace a posléze byla vysazena na území Slovenského národního povstání.

Prameny – literatura:
Šolc, Jiří: Bylo málo mužů. Českoslovenští parašutisté na západní frontě za druhé světové války. Praha 1991.
Šolc Jiří: Za frontou na východě, (Českoslovenští parašutisté ve zvláštních operacích na východní frontě za druhé světové války (1941 - 1945)), Svět křídel, Cheb 2003. ISBN 80-85280-93-0
Sládek, Oldřich: Přicházeli z nebe. Praha 1993.
Kuthan, Pavel J.: Muži zvláštní skupiny D, Paradesantní akce československého západního odboje za druhé světové války, Brno, Spolek přátel čs. opevnění, 2001,
Ziková, Renata: Konfident brněnského gestapa Stanislav Kotačka, Dipl. práce,Masarykova univerzita, F. fakulta, Historický ústav, 2011. 86s. Vedoucí práce PhDr. Libor Vykoupil, PhD.